Současné hranice Národního parku Brijuni, založeného v roce 1999, zahrnují ostrovy a okolní moře s mořským dnem a jejich celková rozloha je asi 33,95 km2. Délka pobřeží všech ostrovů je až 46,8 km. Nejčlenitějšími ostrovy jsou Veliki Brijun (25,9 km) a Mali Brijun (8,3 km). Břehy jsou většinou nízké a kamenité, ale přístupné díky horizontálnímu rozvrstvení skal a v některých zátokách je na některých místech štěrk a písek. Národní park Brijuni zahrnuje 14 ostrovů: Veliki Brijun, Mali Brijun, Sv. Marko, Gaz, Okrugljak, Supin, Supinić, Galija, Grunj, Vanga (Krasnica), Pusti otok (Madona), Vrsar, Sv. Jerolim, Kozada. Souostroví Brijuni se může pochlubit mimořádně bohatým kulturním a historickým dědictvím. Od vytvoření prvního prehistorického sídliště k vytvoření módního letoviska a lázní na počátku 20. století uplynuly více než čtyři tisíciletí. Každé období po sobě zanechalo stopu nebo archeologické pozůstatky nebo budovy či jiné kulturní a historické památky v okolí, a tak se souostroví postupem času stalo jedinečným skanzenem. Proto je kulturní krajina ostrovů Brijuni chráněna jako kulturní památka. Je zde bohatá flóra a fauna - na souostroví roste více než 400 druhů rostlin, zatímco faunu tvoří četné místní, ale i nepůvodní druhy zvířat, které sem nechal dovézt Josip Broz Tito.
