Jižní Dalmácie je nejjižnější oblastí Chorvatska. Lze ji charakterizovat jako kraj velkých protikladů. Skládá se z několika různých oblastí, které se velice odlišují svými přírodními podmínkami. Úrodná delta řeky Neretvy zajišťující díky příznivému podnebí až tři sklizně citrusových plodů do roka se stala doslova zásobárnou Střední i Jižní Dalmácie. Mezi Neretvským a Malostonským průlivem leží druhý největší poloostrov Jadranu – Pelješac. Ve středu jeho vápencových hřebenů se ukrývají úrodná polje proslulá nejlepšími druhy chorvatské vinné révy. Turisty je vyhledávána především jihozápadní a západní část polostrova, kde průměrné teploty v lednu dosahují 9,1 °C, v červenci 26,5 °C. Hlavním střediskem cestovního ruchu je zde městečko Orebić, odkud i vyplouvá trajekt ke kouzelnému ostrovu Korčula. Za nejhezčí část pobřeží poloostrova Pelješac se pokládá úsek mezi letovisky Orebić a Viganj (západně od Orebiće), dobré jméno si získávají malá přímořská místa: Kučište, Viganj, Lovište. Mezi Korčulou a Pelješacem jsou obzvlášť vhodné podmínky pro windsurfing. Tzv. Dubrovnická riviéra či Dubrovnické přímoří je úsek pobřeží od městečka Slano do Dubrovníka. Někdy se k Dubrovnické riviéře počítají i letoviska jižně od Dubrovníka, tedy oblast nazývaná Župa Dubrovačka, od Kupari až po Cavtat. Válka v letech 1991 a 1992 vnesla zkázu do těchto míst. Dnes však je naprostá většina škod zacelena a letoviska slouží opět turistům. Obzvláště Dubrovník je označován za perlu mezi chorvatskými městy. Župa dubrovačka je oblast ležící jižně od Dubrovníka, mezi Dubrovníkem a Cavtatem. Zahrnuje široké úrodné údolí, které je od severu chráněno horami, a přímořskou část kolem rozlehlého Župského zálivu (Župski zaljev). Na březích zálivu se rozkládají letoviska Kupari, Srebreno, Mlini a Plat. Od Župy dubrovačke až ke hranicím s Černou Horou se rozkládá kraj Konavle.
Toto je jen velmi hrubý popis jedinečného území známého pod souhrnným názvem „Jižní Dalmácie“, typického svými krásnými oblázkovými až písčitými plážemi i lidmi se srdcem na dlani.
